fbpx

Jak mě jídlo dostihlo aneb Tajné omlazující rituály

Tak to je téma, které si mě právě v tuto dobu vybralo.

Najednou jsem si uvědomila, že jídlo nesnáším. Nerozumějte tomu špatně. Ne, že bych se živila pránou. Nene. Ani netrpím žádnou potravinovou alergií, anorexií, či bulimií. Mám normální hlad a jím docela ráda a ani si nevybírám. Prostě jsem se přistihla, že mě strašně nebaví se jídlem zabývat. Než vstoupím do supermarketu s potravinama, tak se několikrát nadechnu a vydechnu abych měla sílu vejít. Jsem vystresovaná, protože nevím, co mám vařit a taky že něco zapomenu a budu tam muset znovu. Nějak si nemůžu vzpomenout, jak jsem to dělala, když jsem vařila pro celou rodinu.

Hladovky a půsty a detox

Abyste věděli, jsem celkem zkušený půstař a hladovkář. Jógínské jedno až třídenní půsty a hladovky jsem držela dost pravidelně někdy od 20 let (je mi 52). S dobrým pocitem, dělalo mi to dobře. Nebylo to kvůli váhy, ale z přesvědčení, že mi to dělá dobře. Očista půstem je fakt skvělá. Zbystří se smysly, člověk se cítí lehký a svobodný. Po delším půstu (6 – 15 dnů) mi spousta přátel řekla, že mám takové čisté oči. Přesto že mám tyto zkušenosti, tentokrát se mi do toho spontánně nechtělo a s nátlakem na sebe mám fakt blbou zkušenost :-).

Tak jsem si říkala, že třeba očista střev a vůbec orgánů? V tom mám taky celkem praxi. Živě si vzpomínám, jak jsem dělala poprvé shank prakshalana techniku. Pokud to náhodou neznáte, tak se pije slaná voda a pak se dělají přesně určené cviky, aby voda postupně prošla trávicím traktem, a pak ji postupně podle potřeby odevzdáváte WC (tedy rozumějte ne čuráním, ale tím druhým otvorem), až je téměř ve stejné čistotě, jako vešla dovnitř.

Poprvé jsem do sebe nalila asi 1,5 litru slané vody (to pro mě bylo utrpení, zvracet se mi chtělo od prvního doušku), poctivě jsem prováděla cviky, nicméně voda nikam nepostoupila (jen do žaludku) a pak nekompromisně opustila mé tělo stejným otvorem, kterým jsem ji tam pracně dostala. Tak snadno se nevzdávám, takže jsem pokus po čase opakovala a napotřetí a pak ještě několikrát, se to podařilo.

Ale při představě, že si vyhradím celý den a podstoupím toto harakiri …nee. Tak ani tudy moje cesta v tuto chvíli nevede. „Shanka“ splnila svou historickou úlohu v mém životě, podobně jako pití oleje s citronem (na očistu jater) a cpaní se týden jen melounem pro očistu ledvin. Na ty další procedury už si nepamatuju. Věřím, že tyto techniky jsou účinné a vůbec nikoho nezrazuju je vyzkoušet. Ale mně už stačilo.

Naposledy jsem měla výživový záchvat před dvěma lety.

Když jsem začala pracovat ve škole jako asistentka, velmi rychle jsem se obrnila cca 5 kily, které jsem nepovažovala za „svoje“. Trpěla jsem vlčím hladem, nemohla jsem se dočkat svačiny v 10 h. Oběd ve školní jídelně jsem doslova zhltla s pozorností neustále upřenou na svého svěřence, za řevu dětí a vychovatelů ze školy, se kterou jsme sdíleli jídelnu. (Ne že by naše waldorfské děti seděly se založenýma rukama, ale to byl fakt extrém, školu nebudu jmenovat :-)). Obvykle jsem si nemohla vzpomenout, co jsem vlastně snědla, jen to, že jsem to do sebe naházela všechno a závratnou rychlostí.

Necítila jsem se dobře a čím déle to trvalo, tím hůře mi bylo. Cítila jsem, že s tím musím něco udělat. Vždy jsem se večer rozhodla, že zítra budu jíst vědomě a v klidu, ale nezbývala mi žádná energetická kapacita, abych to uvedla do praxe. Jen výčitky, že jsem to zase nedala. Fakt mi v mém těle nebylo dobře, a estetická stránka a fakt, že se nevejdu do oblíbených věcí, byly až na druhém místě.

Já, která jsem obvykle měla recept na život po ruce, jsem si sama se sebou nevěděla rady. Takže jsem se

Obrátila na odborníky

Vyskočila na mě reklama, na úžasnou akci, že za 200 Kč udělají diagnostiku a nevím co ještě a pomůžou nastavit zdravější způsob stravování. No za 200 jsem toho moc nepořídila. Nabídli mi rozbor všeho, pravidelné konzultace, jídelníček, cvičení …. Takže velmi zredukovaná verze mě vyšla cca na 5000 Kč. Ale tehdy jsem cítila, že potřebuju nějak pomoct, ne-li zachránit a do toho je potřeba investovat.

Diagnostika byla určitě užitečná a kdybych věděla, co vím teď, tak bych ji vzala velmi vážně a odebrala se k odborníkům.

Tlak 190/130, zadržování vody v těle, sympatikus na maximu, parasympatikus na dovolené, tep jako vyděšené ptáče, další katastrofy už si nepamatuju.

Na tohle jsem si řekla, že přece 2 měsíce do prázdnin vydržím a pak si odpočinu. Tož to jsem měla pravdu, odpočala jsem si důkladně – měsíc v nemocnici a skoro rok na neschopence. Můj příběh, pokud ho neznáte, si můžete přečíst zde: https://renata-kralova.cz/ebook-zdarma/

Ale zpět k jídlu. Fakt jsem se pokoušela dodržet rady a doporučení sympatického výživového poradce a jíst 5 x denně a pravidelně. Dokonce jsem odhlásila obědy v jídelně a začala si chystat krabičky. Ale já jsem to prostě nesnášela. Musela jsem se nutit a překonávat vlastní odpor a nedostatek energie. Na cvičení jsem neměla při pracovním kolotoči sílu. Rozčilovalo mě dodržovat něčí pokyny. Prostě to bylo pro mě špatně načasováno a zavánělo to více továrnou na peníze (vůbec nic proti byznysu, ale …) než čímkoli jiným.

No a potom jsem měla tu zdravotní komplikaci a soustředila se na přežití, odpočívala a snažila se vyhrabat z nejhoršího. Jídlo nebylo tak důležité.

No a teď už jsem OK. Fyzicky zdravá, celkem dost energie, ale …

Téma jídlo mě opět dostihlo. Prostě cítím, že mám něco změnit, že teď je ten čas. Znáte to, když máte téma, které vás zaměstnává, tak na vás leze ze všech stran. Takže jsem narazila na kurz Táni Havlíčkové OCTO-GRAM. Teď jí nedělám reklamu, ale webinář k tomuhle kurzu nejen o stravování, ale zjištění, jaký jsem stravovací typ, jaký jsem typ ve vnímání světa, oblékání a jaké jsou mé dary pro svět, vypadal hodně lákavě.

Jenže. Jsem čerstvě na volné noze, investovala jsem do dalšího leveleu kurzu on-line podnikání a co si budeme povídat, penízky si teď potřebuju trošku pohlídat.

Ale pomohlo mi to zvědomit si, co vlastně chci.

Moje přání je nenásilně, přirozeně a dlouhodobě najít nový přístup k jídlu a taky radost z něj. Zjistit, co mi nedělá dobře, zatěžuje, bere energii a změnit to.

No a postupně se mi z toho vylupuje lákavá a vzrušující cesta

Přišlo ke mně povídání o prastarých rituálech omlazení. A nemá to nic společného s kultem mládí. Má to hluboký spirituální smysl. Vyladit, očistit náš fyzický chrám a zajistit si energii pro přijetí transformačních změn, které se dějí a zasahují nás, ať už si to uvědomujeme nebo ne.

To, že se dožíváme vyššího věku než dříve, ale není využitím výše uvedeného. Spíše tím, že se nás daří udržovat při životě ve stavu přežívajících mrtvol.

Věděli jste, že nepotřebujeme stárnout do 80-ti let? Do tohoto věku se buňky regenerují plně. Samozřejmě za určitých podmínek.

A jídlo jako lék je základem zdraví a také omlazení

Pardóóón, že mluvím jako kazatel a opakuju tady tisíckrát uvedené. Jasně, že to všichni víme.

Ale teď to vnímám, cítím v těle. Proto si moje tělo řeklo samo o změnu.

Omlazující rituály zahrnují nejen jídlo, ale taky mé milované masáže – tedy uvolňování energetických bloků tlakem na tělo. Tohle podepisuju z vlastní zkušenosti. Zažívám to že masáž se záměrem zdraví (fasciální masáž těla) vede zároveň k omlazení a fasciální masáž obličeje určená primárně pro krásu, rozpouští zároveň bloky na energetických drahách obličeje. Návod na fasciální masáž těla najdete zde>>>   a na obličejovou se můžete těšit, už je natočená.

Tak zase jednou puzzlíky zapadaly na své místo. V hlavě se mi přehodila výhybka a začala jsem se těšit na změny, které ve svém stravování udělám.

Jste zvědaví?

Takže z mých hladovkových zkušeností jsem přešla na přerušovaný půst 16+8, tedy první jídlo kolem 12 a druhé nejdříve po 4 hodinách. Většinu života mám tendenci vynechávat snídani. Mám více energie a nemám tendenci se přejídat.

Před hlavním jídlem si dávám jednu ze superpotravin, kterou miluju a tou je česnek (zajídám jablkem – prý smrdíme jen 3 týdny, než se očistí játra, tak jestli mě potkáte dříve, tak se připravte na nejhorší :-)). Tedy musím říct, že můj žaludek a žlučník je s tím v pohodě, ale když ho zchroupu, tak je to jako kdybych si dala panáka, pěkně to se mnou zacvičí, ale není to nijak nepříjemné, spíš jako bych ten detox fyzicky silně vnímala.

Omezila jsem sacharidy, ale to se dělo už dříve (ze setrvačnosti jsem kupovala pečivo a pak vyhazovala). Což je pro mě dost překvapující, protože čerstvé pečivo s máslem pro mě byl vždy kulinářský zážitek. Potřeba cukru mě nějak pozvolna opouští, takže už ho téměř nejím.

Přiznala jsem si nahlas, že živá strava je pro mě ideál, o který teď rozhodně nebudu usilovat. Nebaví mě chroupat mrkev :-). A chci jíst podle chuti. Takže pečená, dušená, grilovaná zelenina, kterou dokážu jíst pořád. Taky jsem objevila jsem českou superpotravinu – mák. Takže o víkendu byl makovec bez cukru a mouky, za mě skvělý :-).

A ještě jedna věc se mnou silně zarezonovala.

Jsem rychlojedlík. Rychlejší než já v jídle, je asi jen můj přítel 🙂 :-). Prostě není čas ztrácet čas!

Když jsem byla minulý týden u dcery v novém domově, strávily jsme krásný čas prací i relaxací na zahradě a povídáním. Mimo jiné i o mé potřebě změnit způsob stravování (to už jsem držela přerušovaný půst). Zalovila v knihovně a půjčila mi knížku Pomalá dieta (Marc David). První kapitola – Metabolický význam relaxace. Pecka už v první kapitole (dále jsem se ještě nedostala).

Prostě teď závodím se sebou i s případnými spolustolovníky, abych dojedla poslední! A to je ta největší výzva, na kterou jsem na počátku mé žrací proměny narazila.

Pauza – právě jsem šoupla do trouby pokus – chleba čistě ze semínek. Lněné, sezam, chia, mandle, slunečnice, trochu vlašáků. Všechno rozmixované a zadělané lněným semínkem rozmixovaným s vodou a velkým smetanovým jogurtem. Tak to jsem tedy napnutá, jestli to bude k jídlu. Hodinu a 10 minut musíme vydržet :-).

Tak hotovo. Jsem nedočkavá, vyklopím a krájím ještě horké. Tedy konzistence se mi zdá trošku mokrá, možná jsem to přehnala s vodou na to veganské vejce. Tak šup ještě na chvilku do trouby. Tak teď snad dopečeno. Bacha …. ochutnávám …..není to vůbec špatné na první pokus! Měla jsem obavy, že se bude drobit, ale hezky drží pohromadě a chuť prostě semínková! Takže dobrou chuť 🙂

A tuším, že příště vám prozradím další omlazující rituál, který právě testuju a taky co mě potkalo v další kapitole pomalé diety 🙂

Specializuji se na vědomý uzdravující pohyb a dělá mi radost inspirovat a motivovat Vás k návratu k fyzické a duševní harmonii. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.